SMRT NENÍ KONEC – Ohromující pravda podle fyziky | Richard Feynman – Transcript

00:00Je to tvůj úplně poslední okamžik. Tvé srdce uderí ještě jednou, naposledy, a pak nastane ticho. Přesně v tu chvíli se vinoří ta jedna jediná otázka, na kterou se dríve či později zeptá úplně každý člověk.

00:19Ať už je věřící nebo ne. To je jako všechno. Konec, šluz, tma, nebo tam ještě něco pokračuje. Většina lidí hledá odpověď v náboženství nebo ve filozofii.

00:35Ale co když ti řeknu, že jeden z nejchytřejších fyziků, co kdych chodili po téhle planetě, natoměl úplně jinou odpověď. Odpověď, která nestojí na nějaké slepé výře, ale na těch nejtvrdších a nejlepe ověřených zákonech celé fyziky.

00:53Imenoval se Richard Feynman, nositel nobelovi ceny, rebel a absolútní genius. A jeho pohled na smrt dost možná od základů překope úplně všechno, co sis do teď o konci života myslel.

01:09V típ je totiž v tomhle. Fyzika zná jeden zákon, který je tak železný, že ho za víc než sté lette nikdo nikdy neporušil, ani jednou jedinkrát. A přesně tenhle zákon říká něco naprosto ohromujícího o tom, co se s tebou stane, když umřeš.

01:29Zní to jako šílenost, co? Rozhodně dokoukej tohle video až dokonce, protože v té poslední části se celá tahle otázka ještě jednou úplně obrátí vzhůru nohama. A ruku na srce garantujou ti, že potom se na své vlastní tělo budeš dívat naprosto jinýma očima.

01:49Takže starosti hoď za hlavu, zapni srce i rozum a jdeme na to. Než se ale dostaneme k té hlavní odpovědi, musíme si krátce popovídat o tomhle chlapíkovi samotném. Protože pokud nepochopíš Feynmana, nepochopíš ani jeho odpověď.

02:10Richard Feynman nebyl žádný kněz ani žádný ezoterek. Byl to fyzik tělem i duší v roce 1965 dostal Nobelovu cenu za svou práci na kvantové elektrodynamice. Skrátka za to, jak se chová světlo a hmota na té úplně nejmenší představitelné úrovni.

02:31Pomáhal vyvíjet vůbec první atomovou bombu a pozdějí seděl ve vyšetřovací komisy, která odhalila proč eksplodoval raketoplán Challenger. Tenhle chlap se dotýkal samotné podstaty reality takovým způsobem, jaký se podařil jen málokomu.

02:49A přesto, a to je na tomto nejší lenejší, dokázal ty nejsložitejší věci na světě vysvětlit tak jednoduše, že by to pochopilo i malé dítě. Feynman měl totiž z objevování světa té měřdětskou radozt.

03:05Říkával, že je naprosto k ničemu, když něco znáš jenom jí ménem. To, že umíš pojmenovat ptáka, ještě zdaleka neznamená, že tomu ptákovi opravdu rozumíš. On chtěl vždycky vědět, jak to sakra doopravdy funguje.

03:23A přesně s tímhle pohledem se díval i na život a na smrt. Ne se strachem, ale s obrovskou zvědavostí. Tenhle myšlenkový postoj si na chvilku ulož do paměti, protože to je klíčke všemu, co teď přijde a teď se konečně dostáváme k jádru pudla.

03:42Ve fyzice existuje jeden princip, který je tak strašně základní, že na něm stojí celé naše moderní chápání světa. Zákon zachování energie zní na první dobrou jako nějaká suchá látka ze střední školy, já vím, ale dávej dobrý pozor, protože tohle je naprostá pecka.

04:03Ten zákon říká, energie nemůže nikdy jen tak vzniknout z ničeho, a stejně tak se nemůže nikdy jen tak vypařit a zmizet. Může se pouze přeměnit z jedné formy do druhé, vždycky a bez jediné výjímky.

04:20Feynmanto kdy si vysvětloval na naprosto geniálním přirovnání. Malé dítě má 28 nezničitelných stavebních kostek. Máma je každý večer pečlivě přepočítá a je jich přesně 28.

04:37A je úplně jedno, co s nimi ten malý rošťák přezden vyvádí. Někdy je pár kostek schovaných pod kobercem v oblíváku, jindy jich pár leží ve vaně podvodou. Občas nějakou zavředokrabice na hračky.

04:53Máma je možná na první pohled nevidí všechny hned, ale když prohledá každý kout a správně to sečte, na konci jí vždycky výjde to samé číslo. 28. Žádná kostka se nikdy nestratí.

05:09Žádná nová kostka se nikdy odnikud nevinoří. A úplně na chlub stejně se chová delšvočí tamtí chová energie v celém širem vesmíru. Energie je přesně jako tyhle děcké kostky.

05:26Chvíli se schovává tady, chvíli zase tam, v pohybu, v teple, ve světle, v chemických vazbách. Ale její celkové množství zůstává vždycky do puntíku, stejné, teď ti určitě hlavou vrtá otázka a co to má jako společného se smrtí.

05:47Zistíš, že obrovsky moc. Jen si chvilku počkej, ukážu ti to napříkladu, který můžeš vidět doma úplně každý večer. Vezmisi třeba takovou naprosto obyčejnou svíčku.

06:05Její plamen tancuje, vydává světlo, hře je. Ale odkud se ta energie vlastně bere. Feynman přesně tyhle otázky naprosto miloval. A ta odpověď je neuvěřitelně nádherná.

06:20Světlo té svíčky je ve skutečnosti staré sluneční světlo. Rostlyna, ze které ten vozk nebo to dřevo pochází, celá léta chytala a ukládala energí ze ze slunce. A když ta svíčka hoří, tahle uschovaná sluneční energie se prostě jenom vypouští zpátky ven.

06:41Takže když si zapálíš svíčku, do slova. A dopísmene se díváš na uvězněné sluneční světlo, které se po dlouhých letech znovu dostává na svobodu. Ta energie nikdy nezmizela. Jenom se na chvíli schovala a teď se vrací v úplně novem kabátě.

07:01Přesně tohle je zachování energie v praxi, na které si můžeš přímo sáhnout. A teď půjdeme ještě hlouběji. Co je to vlastně teplo? Feynman natoměl opět úžasně jednoduchou odpověď.

07:18Teplo není nic jiného, než obyčejný pohyb. Všechno kolem tebe se skládá z mrňavých atomů. A tyhle atomy sebou neustále šijou, kmitají a třepou se ze strany na stranu. Čím rychleji sebou melou, tím teplejší se nám ta věc zdá.

07:38Když si třeš ruce o sebe a oni se hezky zahřejí, ve skutečnosti si jenom donutil atomy ve své kůži, aby sebou šili mnohem rychleji. Horko a chlad tedy nejsou žádné magické témné síly.

07:57Je to prostě jenom čistý pohyb na té úplně nejmrňavější úrovni. Tohle neustále hemžení, to neustále kmitání atomů si dobře zapamatují, protože to bude za chvilku zatraceně důležité, až začneme mluvit o životě a o smrti.

08:15Teď už to totiž začne být velmi osobní. Podívej se teď sám na sebe. Tvě tělo, tvoje ruce, tvůj mozek, dokonce i tvoje myšlenky v tuhle chvíli. Úplně všechno se skládá z atomů.

08:31Z kislíku, uhlíku, vodíku, dusíku, je tam špetka vápníku a trochu železa. A teď přichází ta pasáž, ze které mi poprvé naskočila taková husí kůže. Až to není hezké.

08:47Ani jeden jediný z těchle atomů ti ve skutečnosti nepatří. Máš je všechny jenom půjčené. Ty atomy, co máš teď ve svém těle, byli předtím někde úplně jinde. Lítali si ve vzduchu, plavali ve vodě, byli součástí rostlin, zvírat nebo i jiných lidí.